Užít Paříž

Po náročných týdnech, kdy jsme se nezastavili a vídali se jen večer a povětšinou Jakub už spal, bylo třeba někam vyrazit. Kamarád Jindra, který už nějaký ten měsíc chodí po Pařížských ulicí, slíbil, že nám klidně bude jeden víkend dělat průvodce, a tak jsme mohli vyrazit!

A protože jsme tam oba už byli, tak jsme chtěli tento víkend prožít opravdu “požitkářsky”. Ráno si dát croissant, někde se zastavit na skleničku vína, k obědu si dát co nás napadne a večer se podívat na místa, o kterých se dozvídáme jen z Jindrova instagramu.

IMG_6105

Všechno to začalo už v Praze, kdy nám přišel email od Airfrance, kde se psalo, že v den našeho odletu budou stávkovat, a tedy žádné letadlo nevzlétne. Pohotově jsme tedy přebookovali letenky o den dříve, přiobjednali jsme další noc v hotelu. Bydleli jsme v 18 obvodu v hotelu Ibis (Hotel ibis budget Paris Nord 18ème). Tento obvod není úplně nejbezpečnější, ale zároveň hotel nebyl tak špatný, takže jsme to brali. Protože jsme přijeli opravdu znavení, tak jsme se jen přikryli a spali jako mimina.

Ráno po probuzení jsme si našli nejbližší kavárnu, kterou byla Restaurant Au Roi du Café Paris. Bohatá snídaně v podobě dvou obřích toastů, které byly zalité sýrem a vajíčkem nás zasytila natolik, že jsme si až jako další jídlo dali jen croissant k odpolední svačině. Pak už jsme se konečně potkali s Jindrou a šli jsme na večeři do Bistrot Victoires, kde jsem já zprasila kachnu a Jakub burger. Vše jsme samozřejmě zalili červeným vínem.

S plným břichem jsme se vydali tančit na loď Concrete, kde jsou prý téměř vždy vydařené párty. Tam jsme se párkrát do rytmu pohoupali, vypili drink, vyfotili se ve foto budce a v lehké opilosti se vydali na hotel.

Další ráno bylo trochu těžší, a tak jsme si dali jeden croissant a opravdu nedobrou kávu. Hned poté nás čekalo legendární muzeum kanalizacíkde jsme smrděli jen krátkou dobu. Po opuštění Pařížských stok jsme se vydali do Squat Rivoli 59. Uměním to tam jen žilo. Od dveří až do posledního patra. Vystavující umělci ovládají celý dům a vše si žije tak nějak svým životem.

IMG_7368

Na oběd jsme zamířili do Café L’Etincelle (42 Rue de Rivoli, 75004 Paris 4e arrondissement, France), kde jsem opět neodolala cibulové polévce. Avšak kromě hezkého okolí tahle restaurace nenabízela nic extra. 

Nějaký zvláštní plán jsme ten den neměli, a tak jsme se ztratili v Marais až jsme dorazili do Strada café, kde měli to nejlepší kafe v celé Paříži. Historická čtvrť Le Marais je plná krásné atmosféry, architektury, obchodů a nejrůznějších zákoutí.

IMG_7082

Ale všeho bylo už trochu moc. Chtěli jsme vidět trochu přírody, tak jsme zamířili do Parc des Buttes Chaumont, kde jsme měla chvilku pocit, že nejsem v Paříži, ale v zmenšeném New Yorku a procházím se po nějaké mini verzi Central parku. Tento park se nachází v 19. obvodu. Dá se tam skvěle dostat metrem a klidně bych tam strávila celý den, jen kdyby bylo trochu víc sluníčka.

IMG_2087

 

IMG_4132

Po malé procházce jsme se vydali na břeh Seiny – Bassin de la Villette a tam jsme už zůstali až do konce večera. V pivovaru Paname Brewing Company jsme si dali večeři a lehce unaveni pozorovali klidnou hladinu vody. Posilnění jsme na závěr večera pokračovali do La Gare na jazz. Prostor nikoho a všech. Muzikanti hráli opravdu skvěle a my se jen vrtěli a užívali si tu velkolepou atmosféru (s vínem samozřejmě).

IMG_0150

Celý náš výlet byl čistě požitkářský a poslední den obzvlášť. Na snídani do osvědčeného podniku Baguett’s café, kde jsme čekali na Jindřicha. Ten nás vzal do perfektní restaurace a kavárny Creperie Belle Ronde. Conchonsky jsme si pochutnali na slaných i sladkých palačinkách, které jsme zalili ciderem z Bretagne.

IMG_2786

Nechyběla ani ochutnávka šneků ve velmi příjemné restauraci Bouillon Chartier, kde jsme sice museli čekat chvilku ve frontě, ale rozhodně to stálo za to! Všechno to tam běželo tak rychle, že o to snad byl i ten zážitek intenzivnější. Víno, šneci a tanec našeho číšníka, který byl naprosto perfektní. Zde jsme určitě nebyli naposledy.

IMG_7600

 

IMG_5736

Je úžasné, když máte možnost poznat město dvojím způsobem. První je ten turistický pohled, který je vždy roztěkaný a plný nových vjemů. A ten druhý může někomu připadat jako nedůležitý a možná nezáživný, ale v případě naší Paříže to bylo docela jinak. Díky Jindrovi jsme poznali a navštívili místa, o kterých jsme neměli ani tušení. Byly to překrásné dny. Takže díky moc Jindro!



Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *